Spravit × zpravit

Při určování předpon s a z můžeme narazit na spoustu výjimek a zapeklitostí. Jednou z nich jsou slova, která se mohou psát oběma způsoby, ale liší se významem. Nemůžeme je tedy napsat, jak se nám zlíbí, ale podle významu věty. Stejné je to i v případě dvojice spravit x zpravit.

Spravit

Sloveso spravit je příbuzné s podstatným jménem správce a používá se tak ve smyslu starat se o něco (spravovat) nebo opravovat (spravil nám pračku). Například: Správce parku se stará o to, aby v něm bylo čisto.

Příklady užití slovesa „spravit“ ve větách:

  • Správu parku najdeš vedle stánku s občerstvením.
  • Chtěl bych se ucházet o místo správce sociálních sítí.
  • Náš Petr je moc šikovný. Spravil pračku úplně sám.

Zpravit

Sloveso zpravit oproti tomu používáme, ve významu podání zprávy nebo informace.

Příklady užití slovesa „zpravit“ ve větách:

  • Lukáš nás včera zpravil o tom, že s námi nikam nepojede.
  • Notář nás zpravil o naší pozůstalosti.
  • Na začátku školního roku nás paní učitelka zpravila o našich právech a povinnostech.

Skončit × zkončit

Správné užití předpon s/z bývá častým problémem mnoha žáků i pracujících. Existuje zde řada výjimek, na které nelze použít všeobecně známé poučky směr dolů a dohromady = s, změna stavu = z. Jednou z nich je i dvojice výrazů skončit x zkončit.

Podle pravidel českého pravopisu bychom se v textu měli setkat pouze s variantou skončit. Jedná se o ustálenou výjimku, kterou si je nutné zapamatovat.

Příklady užití slovesa „skončit“ ve větách:

  • Dnes jsem v práci skončil dřív.
  • S tímhle přístupem tady brzy skončíš!
  • Skončili jsme na druhém místě.

Semnou × se mnou

Dvojice slov se mnou x semnou je dobrým příkladem toho, jak může mluvená forma češtiny zkomolit písemný projev.

Varianta semnou by se v textu vůbec neměla vyskytovat a jedinou správnou variantou je tedy se mnou. Jedná se o spojení předložky na a zájmena v 7. pádě, které se vždy píše odděleně. Podobně jako například: Šli jsme s Petrem do kina. Nikoli: Šli jsme sPetrem do kina.

Příklady užití spojení „se mnou“ ve větách:

  • Jasně, počítej se mnou!
  • Být se mnou ve vztahu je někdy složité.
  • Maminka se mnou půjde nakupovat.

Neboli × nebo-li

Spojka neboli v nás může vzbuzovat pocit nespisovnosti, který se snažíme dohnat použitím spojovníku. Je to ovšem správně? Píše se neboli či nebo-li?

Jedná se o souřadící spojku, která má jediný spisovný tvar, a to bez spojovníku – neboli. Použití spojovníku zde přitom nemá žádné odůvodnění a nemělo by se vyskytovat. Významově lze slovo neboli nahradit slovem čili.

Příklady užití spojky „neboli“ ve větách:

  • Chytrý telefon neboli smartphone se stal naším nenahraditelným pomocníkem.
  • Přívlastek neboli atribut se obvykle pojí s podstatným jménem.
  • Internetový prohlížeč neboli browser nám zajišťuje pohodlné prohlížení webových stránek.

Na co si dát při psaní spojky „neboli“ pozor

Před spojovacími výrazy neboli a čili se ve větě nepíše čárka. Správně je tedy: chytrý telefon neboli smartphone, ne chytrý telefon, neboli smartphone.

Sdílet × zdílet

Psané varianty slovesa – sdílet x zdílet, jsou dalším příkladem složitosti pravidel pro použití předpon s/z. Která z možností je správná?

V případě dvojice sdílet x zdílet se řídíme obvyklou pomůckou:

  • směr dohromady a dolů = s,
  • změna stavu = z.

Sloveso sdílet označuje, že máme něco společného, tedy směr dohromady. Jedinou správnou variantou proto zůstává sdílet se s.

Příklady užití slovesa „sdílet“ ve větách:

  • Viděl si tu fotku, co Petr včera sdílel na Facebooku?
  • S bratrem jsme vždy měli sdílený pokoj.
  • Na dovolené budeme muset sdílet koupelnu s cizími lidmi.

Byste × by jste

Správné užití tvaru slovesa být v podmiňovacím způsobu může mnohdy potrápit nejen žáky na základních školách, ale i středoškoláky a vysokoškoláky. Chybné tvoření podmiňovacího způsobu přitom mnohdy vychází právě z nadměrné snahy o spisovnost. Tvar by jste je proto příkladem takzvané hyperkorektnosti a jedinou správnou odpovědí je varianta – byste. Proč tomu tak je?

Stejně jako u ostatních sloves se zde řídíme tvary, které vycházejí z jejich skloňování:

  1. osoba já bych          my bychom
  2. osoba ty bys             vy byste
  3. osoba on by             oni by

Stejnými pravidly se pak řídí i další tvary podmiňovacího způsobu: kdybyste, kdybychom, abyste, abychom a tak dále. Gramaticky správně proto není vy by jste, vy byjste ani my byjsme nebo my by jsme.

Příklady užití slova „byste“ ve větách:

  • Šli byste s námi do kina?
  • Půjčili byste mi vaše nové auto?
  • Měli byste být potichu!

Na co si při psaní slova „byste“ dávat pozor

U sloves ve 2. osobě, množného čísla, oznamovacího způsobu používáme naopak tvar jste. Příklady:

  • Vy jste tak šikovní.
  • Vy jste zase přišli pozdě.
  • Vy jste na nás zase zapomněli.

Je proto důležité od sebe umět rozlišit jednotlivé druhy způsobu – oznamovací, tázací a rozkazovací.

Zapoměl × zapomněl

Sloveso zapomněl x zapoměl patří mezi nejčastější chyby psaní hláskových skupin mně/mě. Jak toto slovo napsat pravopisně správně?

Správnou variantu můžeme zjistit prostřednictvím jednoduché pomůcky, kdy za pomoci skloňování, časování, vidového protějšku nebo jiného slovního druhu utvoříme odlišný tvar původního slova. Pokud se pak v některé z těchto variant současně vyskytuje m a n, píšeme mně. Když se m a n nevyskytuje, píšeme mě.

V případě zapomněl x zapoměl můžeme zvolit obdobný výraz zapomenout či vidový protějšek zapomínat. V obou případech vidíme, m i n, píšeme tedy mně. Z toho vychází jediná správná varianta – zapomněl.

Tento postup můžeme využít i u dalších slov s hláskovou skupinou mě/mně: pomněnkapominout, vzpomněl – vzpomenout, domněnkadomnívat se a podobně.

Příklady užití slovesa „zapomněl“ ve větách:

  • Promiň, úplně jsem na tebe zapomněl.
  • Dominik zapomněl na moje narozeniny.
  • Zapomněl jsme si domácí úkol.